Guillermo del Toro dotočil druhého Hellboye, takže jsem se vyřítil z bytu a krtečkovsky hurá do kina. První půlku jsem si celkem užil. Starý dobrý Perlman crapoval na všechny strany, příběh se slibně rozvíjel a mystická stvoření relativně vybočovala ze zažitých klišé. Jenže...Jenže druhá půlka jaksi zapomněla, že se jmenuje Hellboy a Toro rozjel na plátně pološílené narnio-prstenovské hody, které poslaly veškerou Mignolovskou poetiku do kytek. Já jsem se nudil, dámy a pánové. Slyšíte dobře. Nudil u Hellboye. Jak sakra tohle tvůrce báječného Panova labyrintu a mňamózního Devil's Backbone dokázal, netuším. Jisté je, že jakmile se děj filmu přesunul do fantastických říší, skončil Hellboy a začala procházka světem za skříní. Chyběla jen čarodějnice a lev.
I osobitý humor se najednou poněkud vytratil a hlavní elfí záporák, kterému se režisér pokusil vtisknout lidskou duši, byl z ničeho nic prostě fádní. Jediný světlý moment druhé poloviny je setkání se smrtí, tohle zvířátko bylo jasně del Torrovské a jednoznačně určené ke kochání.První Hellboy je oproti dvojce dějově dost komorní, ale o to lepší. Jenom nerad si musím přiznat, že pokračování snad ani nechci na DVD do knihovničky. Možná mu dám ještě šanci, ale když už i Mignola s del Torem přistoupili na soudobé trendy a dělají fantasy ve velkém stylu s tím debilně omletým příběhem o
předmětu, který je nutné najít a zničit, aby pohádkový svět nezničil ten nepohádkový, něco je prostě špatně.Skříň do Narnie, most do Therabithie a spol., Zlatý kompas a teď ZLATÁ armáda! Mělo mě to varovat. Cestou z kina jsem si ale spravil chuť a koupil tohle. Nádherná ukázka, že i málo stačí, aby vznikl originál.
Žádné komentáře:
Okomentovat