Možná si teď pár lidí znepřátelím (nebylo by to poprvé) a
zcela určitě si mě nikdo nebude za tenhle text dávat za rámeček, ale z nějakého
podivného důvodu se prostě vyjádřit musím. Ke klukům v řeckém zajetí, k čemu
jinému. Jen co soud dostávkoval a obratem zamítl jejich stížnost proti obvinění
ze špionáže i možnost opustit vazbu na kauci, zvedla se především napříč českou
hráčskou obcí až podivně silná aktivistická vlna odporu proti všemu řeckému,
justici a politice především. Dokonce ani naše papalášstvo prý nedělá dost, a
tak je čas vyrazit do ulic a megafonem umlátit nejbližší řeckou ambasádu.
Rovnou přiznám, že petice a demonstrace obecně příliš
neuznávám. Je to forma občanského nátlaku efektivní jen v krajních případech
a způsob, jakým je dnes moderní ji nadužívat a zneužívat, se mi hrubě příčí.
Zvlášť když v dané situaci nemá své legitimní místo.
Ani trochu se mi nelíbí, že Martin a Ivan dřepí bezúčelně v nejspíš
dost odporných podmínkách a čekají, co se vlastně bude dít. Ano, obvinění ze
špionáže považuji za absurdní, jako drtivá většina z vás. I když si musím
pořád připomínat, že argument „jako turisti omylem natočili půl vteřiny cedule,
že se nesmí natáčet, plus pár metrů přistávací plochy“ jest argument jejich obhájkyně, jehož hlavním účelem
je vysekat kluky z průseru pokud možno co nejefektivněji, a nemůžu ho
proto brát stoprocentně vážně. Nějakou tu praxi ze soudnictví (byť z českého),
ze způsobu obhajoby i obžaloby mám (ne že bych byl právník, ale rozličných trestních
řízení jsem se nějakou dobu účastnil téměř denně a člověk se rychle naučí
nedůvěřovat ani jedné ze stran a jejich zveličeným, či k zemi přitisknutým
polopravdám) a odmítám se slepě vztekat v momentě, kdy nikdo z nás nemá
byť kusé vyjádření protistrany. Známe jen druh obvinění, ale o charakteru
důkazního materiálu řecká strana mlčí.
Spekulovat, zda jde o nějakou vendetu limnosského starosty,
o podivné nedorozumění nebo snad o
vysokou politickou hru zadlužených Řeků, kteří se rozhodli zatopit státům, jež
je otevřeně kritizují, odmítám. Stejně jako odmítám v afektu podupávat
před ministerstvem zahraničí a pak se přesunout k řecké ambasádě, pokud
možno za doprovodu médií. Je to stejně nesmyslný aktivismus jako poutat se na
komíny kvůli záchraně čapího hnízda a lehat si před téměř vybuchující Temelín.
Věřím, že ministerstvo zahraničí podniká veškeré možné kroky k řešení incidentu, že
spolupracuje na tvorbě žádostí a stížností s právničkou obou kluků,
bohužel možnosti to jsou bezpochyby dost omezené a jen těžko se můžeme
doprošovat nějaké ráznější diplomatické akce. Zda kluci porušili, či neporušili
řecké zákony, se musí prokázat u soudu, nelze to udělat ani politickým
nátlakem, ani bohulibými tanečky před ambasádami, kde se v očích médií
předvedeme jen jako další aktivistické trubky, kterých v ČR hopsá dnes a
denně nepočítaně (většinou v konopných hábitech a s květinou za kulatými
brýlemi).
Nespatřuji v té akci bohužel jakýkoliv smysl a
pozitivní efekt. Řecká justice (nebo snad politická scéna? Kdo ví? Ale to je
opět jen zbytečná spekulace vedoucí k agresivnímu afektu) na ni z podstaty
věci nemůže brát ohledy, Martin ani Ivan zatím nebyli odsouzeni a jediné, nad
čím se můžeme spravedlivě rozčilovat, jsou podmínky v tamní vazbě a
negativní rozhodnutí o propuštění na kauci, ke kterému ovšem opět chybí
oficiální zdůvodnění, jež by možná vrhlo trochu světla do aféry, kterou všichni
vnímáme nebezpečně jednostranně.
Smysluplná mi v tomto ohledu přijde jen petice
formulovaná Honzou Modrákem, která se nesnaží vyvolat konflikt, ani nadávat na údajnou laxnost ministerstva zahraničí.
(Přístup této instituce tlumočený skrze oprávněnou zoufalost rodičů v dojímavém
dopise není ničím podložen. Chápu, že ztratili naději a situace je to pro ně
krajně šílená, ale věřím, že v intencích zákona a mezinárodních smluv
ministerstvo dělá to, co může. A víc čekat prostě nemůžeme a nemá smysl si to
vydupávat.) Honza (alespoň tak ten text chápu) chce především ukázat klukům,
jak velkou tady mají podporu. A to nepochybně potřebují.
Ovšem vyjadřovat ji agresivní akcí, která ničeho nedosáhne
(ani nemůže), skutečně se omlouvám, ale to se mi zajídá. Jde-li o zviditelnění
případu v médiích, pak se správně chová např. Eurogamer, nehledě na to, že
v médiích je případ vidět dlouhodobě. Jde-li o korekci momentálního relativně
vágního mediálního obrazu celé kauzy, pak mi občanská nátlaková akce přijde
vyloženě jako nešťastný způsob. Jde-li o aktivizaci ministerstva (o jakýsi
budíček a nakopnutí do zadku), pak nebude mít efekt, pochybuji, že MZ může
dělat víc, než momentálně dělá. Jde-li o to ukázat řecké justici, že se na ně
umíme naštvat, pak je to akce zcela marná, neboť justice (i ta řecká) se řídí
zákony, nikoliv veřejným míněním.
Možná mi někdo vtluče rozum do hlavy a odhalí skrytý,
racionální smysl celé akce, kterou stále považuji s prominutím za afektovaný pochod naštvaných lidí, kteří soucítí s "obětmi", ale do té doby se, přátelé, známí i neznámí,
omlouvám, takový je můj postoj a toto jsou důvody, proč se k vám před MZ nepřidám.
