Alan, Wake up and shut up!

A máme to za sebou. Microsoft vyložil na E3 karty na stůl, někdo z toho radostně skáče do vzduchu, někdo kroutí nevěřícně hlavou. Ať tak, či onak, nechte si to zatím od cesty. Vyřádíte se, až k Xboxu připojíte Natálku. Pak si před televizí šaškujte do alelujá. Do té doby seďte v klidu a zpracovávejte informace. Třeba o chystaném Metal Gearu s Raidenem v hlavní roli. Nebo o přiškrceném šwittoření s pomocí gamepadu. Kromě Hidea Kojimy, který se s typicky poťouchlým úsměvem objevil na jevišti, aby vůbec nic neřekl, jsem oči a uši našponoval hlavně při ukázce z Alana Wakea, který se stále chystá a jen tak hotový nebude.

Mám trochu pochyby. Jistě, za projektem stojí Remedy. Jistě, důraz se klade na příběh. Ale... Něco tady nehraje. Kromě toho, že z té krátké ukázky čpí Alone in the Dark na všechny strany a ještě si bere něco ze Silent Hillu, mám problém alespoň trochu se vyrovnat s narativním postupem, který sice fungoval v Maxi Payneovi, ale tady dělá neplechu. Řeč je o komentovaném konání, tolik známém a tolikrát obšlehnutém z noirových filmů.

Max byl drsný cynik, který k hráči promlouval inteligentně a trefně. Ale Alan? Je zoufalý spisovatel. Běží po lese, kosí strašidelné stíny baterkou a u toho snad čte knihu, či co. Škrobená recitace téměř celých odstavců z brakového románu nesedí ani k akční hře (kterou, jak se ukázalo, Alan Wake nejspíš bude), ani k postavě spisovatele, ke všemu zahnaného do úzkých. S tímto způsobem narace je třeba zacházet nanejvýš obezřetně. Zvlášť v audiovizuálním médiu.

Ve velmi krátké ukázce toho Alan nakecal víc než dost (nejspíš jde o určitou formu retrospektivního vyprávění), ale v podstatě nepopsal nic, co by divák neviděl na obrazovce. Opakoval se a mluvil jako ze škatulky. Celé to působilo dojmem, že Alan Wake sedí doma u klávesnice a nahlas recituje, co píše, zatímco my totéž hrajeme. Divné, krkolomné a nepříliš atraktivní. Skutečně doufám, že se pletu. Že ukázka nebyla zdaleka reprezentativní vzorek a za další rok vývoje vypadne z lůna herního průmyslu něco trochu rozumnějšího, než Remedy předvedlo dnes. Zvlášť, když grafikou si tento dlouholetý projekt už dnes oslňovat netroufne.

Hra o spisovateli není kniha. Alan není Max. Kočka není pes. Však to znáte. Mám pocit, že kluci v Remedy těží ze své legendy víc, než je zdrávo, a odmítají starého Maxe opustit nadobro. Snad se jim to nevymstí.