Otevřený dopis herní mašinérii

Vážené dámy, vážení pánové, slovutné manažerstvo i pouhé žerstvo, velectěné vývojářstvo, drazí artdirectoři, milé sekretářky, šlechetní PR lidé, čestní podržtaškové, kávnosiči i patolízalové ve spodních patrech monumentálních továren na interaktivní sny,

obracím se na Vás v zoufalství a touze po uznání. Oslovuji Vás, neboť se na mně, snad nevědomky, páchá hrubá křivda. Jsem toho času redaktor magazínu o počítačových hrách s objektivitou na dovolené, a přesto trpím silným nedostatkem příjmů plynoucích z úplatků. Držím váš osud, vaše finanční impéria, váš věhlasný herní průmysl, vaše hry, dítka, miláčky, na něž jste tak hrdí, ve svých nemotorných žurnalistických rukách a Vy nic? Cítím se uražen, ponížen, ale především chudý jako kostelní krysa (snad si někdo nemyslel, že v kostelích bydlí myši).

Prosím, sami si prolistujte diskuze na tom našem malém českém internetu, projděte uznávané stránky s herní tematikou a zjistíte, že redaktoři v české kotlině jsou upláceni, podmazáváni i řádně pochlebeni za účelem zvýšení těch nesmyslných číslíček, která rozhodují o bytí a nebytí jednotlivých her. Dosud jsem žil ve zjevně mylném přesvědčení, že naší krásné vlasti se toto směřování herní žurnalistiky k obecnému konsenzu nad zhodnocením vašich produktů poněkud nešťastně vyhýbalo, ale teď vidím, jaký nesmysl jsem hřál na prsou.

Už dost přehlížení, jestli i čtenáři herních magazínů a webů u nás přicházejí téměř v masách na internet, aby upozornili na takzvané handlování se známkami pro vaše skvělá a nadčasová díla, pak takové informace nemohu nadále považovat za fámy a žádám z vaší strany tučnou satisfakci, neboť mi zjevně unikají ještě tučnější zisky.

Jsem otevřený diskuzi nad číselným hodnocením. Otevřenější, než huba Rathova, otočný jako Paroubek a nemám nižádných zásad, jež by mi stály v cestě. Snažně tě prosím, milostivý herní průmysle, zvedni svou línou prdel z předražených PR křesel a přijď mě podmáznout. Všemu dám rovnou stovku, budu pět ódy a nesrovnalosti v recenzích překřikovat svěžím humorem.

Jen tě upozorňuji, můj milý, drahý průmysle, tentokrát se již nedám uchlácholit prostým hrníčkem v barvách jedné z tvých firem. Nevyskočím z okna kvůli laciné maketě MP3 přehrávače, nebo USB tyčce z pochybnou kapacitou. Již mě neumlčí bohapusté DVD z hezkými obrázky a textovými materiály. Topím se v tyčkách a přehrávače mi lezou z uší. Hrníčky se musejí mýt a DVD recyklovat.

Varuji tě, průmysle! Já chci svůj podíl!

S neskonalou úctou, pěnou u huby a větrem v kapse,
Plyšová Krysa