O pár domů dál vlastně, protože parkování je tu trochu složité. Nicméně zbrusu nový Oplík mi říká pane (a ženě paní), přede jako rozmazlené kotě, je rudý, nehorázně roztomilý a místo něj jsem mohl koupit sto čtyřicet tisíc rohlíků. To je strava asi tak na týden, pak by se s největší pravděpodobností už nedaly jíst. Takže jsem udělal dobře, když jsem místo nich pořídil penězožrouta se spalovacím motorem a šaltpákou proklatě nízko.V životě jsem auto nevlastnil, tudíž nemám ještě ani vzdálenou
představu, kolik dalších investic bude třeba, abych si mohl beztrestně vozit svůj líný zadek tam a zpátky po dvorku, případně občas navštívit přes dvě stě kilometrů vzdálené rodiče. Už teď se ale úspory radikálně tenčí, i když jsem tu rudou mršku seznamoval s pražským provozem jen hodinu. Povinné ručení, havarijní pojištění, registrace, dálniční známka, benzín (ten se leje vpravo vzadu a dosud jsem neměl odvahu zjistit, zda se pistole při naplnění nádrže sama zastaví, nebo na mě nakonec vychlístne něco málo předražené tekutiny), pravidelný servis, zimní pneumatiky, letní pneumatiky, nezbytný plyšák na zadní sedadlo, kterému prostě nedokážu odolat a už se těším na narozeniny, navigace, držák navigace s anténou RDS-TMC... Už si vzpomínám, proč jsem nechtěl auto.
Již zhruba rok mám v popisu práce mimo jiné prohrabávat policejní statistiky nehodovosti a vyďobávat z nich zajímavá čísla - kolik lidí umřelo v úterý na D1, kolik zraněných si vyžádalo kutálení autobusu po poli, nejspíš proto se mi ruce na volantu potí trochu víc, než je zdrávo. Doteď nechápu, co jsem to vlastně provedl. Ve špajzu mám kolečkové brusle (a nevím, jak se na nich vlastně brzdí), chtěl jsem si pořídit kolo, v peněžence se na mě směje čtvrtletní kupón na městskou hromadnou, k čemu 
proboha potřebuju vlastní auto? Sto čtyřicet tisíc rohlíků, tři sta osmdesát osm průměrně drahých počítačových her, sedmnáct tisíc pecnů chleba z Šumavy, záchod a kus chodby v průměrném pražském 2+kk, třetina auta, které by si přála žena, sto čtyřicet kopií kompletního vydání Samurai Champloo na DVD, tři a půl svatby na slunném Mauriciu, dvě stě padesát devět měsíčních balení náplastí na zvětšení penisu a déle trvající ejakulaci... Proč jsem si sakra koupil auto?!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat